Trocha historie Celé to začalo, jako ostatně většina věcí v životě, zcela nečekaně a náhodou – jak to u toho největšího a nejlepšího, co vás může potkat, ostatně bývá. Konkrétně toto začalo na podzim roku 2015. Pominu detaily. Vzhledem k tomu, že tento článek píšu pro širší publikum, které mě osobě nezná, pomohu si poznámkou hlavní hrdinky […]
Níže uvedený dopis je datován 11. prosince 2013. Bizerta, 11. prosince 2003 Velevážený Václave Václavoviči, děkuji Vám za dva první svazky Vaší trilogie „Jaro v Kartágu“ a „Osamělý je všude na poušti“. S velkým zájmem jsem si přečetla román, jehož hlavní hrdinku představuje osoba v podobě Mariji Alexandrovny Mezgovské, které jsem si všichni vážili a milovali. Ve Vašem dojemném […]
„Vrstva hlupáků je po celé obydlené souši zeměkoule namazaná stejnou vrstvou. Jen v těch místech, kde je hustota obyvatel větší, je i vrstva hlupáků tlustší, ale v podstatě – je to jedno,“ řekl jí starý telefonní přítel jako odpověď na její vyprávění o hloupém vedení u ní v práci. „A zapomeň na tyhle bajky, že všichni […]
O básnících a spisovatelích ruské emigrace, které znala hlavní hrdinka sextalogie Jaro v Kartágu hraběnka Marija Alexandrovna Merzlovskaja, bude řeč především v připravovaném druhém díle s názvem Osamělý je všude na poušti. Dnešní blog je překladem povídky, kterou jsem převzal z portálu izbrannoe.com (odkaz je na konci textu). Teffi, vlastním jménem Naděžda Alexandrovna Lochvickaja, provdaná […]
Předchozí část: Neznámá historie – 16. Život na břehu… Na titulním obrázku: rozloučení s A. A. Manstein-Širinskou Dům na ulici Anjou (podle materiálů webu www.sevastopol.su) Auto: Vjačeslav Nikolajevič Gorelov Až do nedávné doby (říjen 2006) byla na rue d’Egypte dvoupodlažní budova s číslem osm. Tento název můžete přeložit jako Egyptská ulice, ačkoli to svou neobvyklostí […]
Na titulním obrázku je “Carevič Georgij” Předchozí část: Neznámá historie – 15. Konec Eskadry… (podle materiálů knihy K.V. Machrova „Ruská kolonie v Tunisku 1920-2000“) Pokud jde o téma Exodu, obvykle se většina zaměřuje na tragédii eskadry. Často je zájem pouze o vojensko-námořní, technický aspekt. S tímto přístupem se do popředí mimovolně dostanou lodě, ale lidé, […]
Předchozí část: Neznámá historie – 14. spuštění Ondřejské vlajky… (na titulním obrázku – ponorka “Utka” v Bizertě) Podle materiálů N. A. Kuzněcova „Ruská flotila v cizině“: Sovětská vláda velmi doufala, že zvýší sílu svých námořních sil s pomocí lodí bývalé ruské eskadry. Požadavek na jejich vrácení začali bolševici vytahovat od srpna 1921, nicméně v tu […]
Předchozí část: Neznámá historie – 13. život na “Georgijovi”… Ruští důstojníci velmi dobře chápali, že Berens byl zpraven od roku 1921 o tom, že uznání Sovětského svazu Francií bude mít za následek navrácení eskadry vládě SSSR. V roce 1924 bylo stále jasnější, že toto uznání nebude trvat dlouho. 27. června předseda vlády Francie Édouard Herriot […]
Starý zvoník Akinfij a jeho osmiletý vnuk Feďka bydleli ve zvonici. Kostel vyhořel od letecké pumy. Zůstaly z něj jen očouzené zdi, a zázrakem se zachránila střecha nad zvonicí. Děda a vnuk spali na širokých kamenných výklencích. Akinfij prožil v tomto městě téměř sedmdesát let, a všichni ho od vidění znali. A když chodil po […]
Předchozí část: Neznámá historie – 12. eskadra… „…Starý obrněný křižník „Georgij Pobědonosec“, veterán flotily, se na konci roku 1921 změnil v plovoucí město pro rodiny vojáků. Předběžně ho připravili pro více méně normální život několika stovek lidí, především žen, dětí a starších lidí. Stál v kanálu u samého města mezi Sport Nautique a locmanskou věží, […]
Pokračováním na tuto stránku souhlasíte s použitím cookies. Více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.