Michalskij Václav Václavovič

Václav V. Michalskij – Mrak – povídka

Posted on

MRAK Václav Václavovič Michalskij   Řidič, kterým mne vezl, se jmenoval Magomed-Ali, ale kamarádi mu říkali Kolja. Na pohled mu bylo přes padesát. Byl zarostlý šedivým strništěm, obrovský, a tak se zdálo, že se sotva vejde do kabiny svého náklaďáku. Při pohledu na něj mi najednou vytanul na mysli Surikovovův obraz „Menšikov v Berjozovu“. Cesta […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav Michalskij – V mezích pozemských – povídka

Posted on

V mezích pozemských Václav Michalskij   Podobal se mouše na podzim. Byl ušatý, ošklivě šilhavý, ospale žil a ospale přemýšlel. I když někde uvnitř měl pružinu, která mu dovolovala, aby byl najednou neočekávaně rychlý v pohybech, neobyčejně zdatný slovem a pozoroval svět utkvělým ostrým pohledem šelmy. Od dvanácti byl přesvědčený o své budoucí velikosti a […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav V. Michalskij – Orfeus – povídka

Posted on
https://pixabay.com/cs/orpheus-jeskyně-jeskyně-orfeus-117480/

Orfeus Václav V. Michalskij   „Orfea ukamenovaly děvky, takzvané bakchantky. Řeka Hebros odnesla jeho tělo na širé moře. A ono stařičkou kitharu, na které dříve hrál, přineslo k ostrovu Lesbos. Tam ji vylovily dobré Lesbianky, a protože ji nepotřebovaly, daly ji bohům na Olymp. Ti ji umístili na nebesa a nazvali Souhvězdím lyry. Od té […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav Michalskij – Tristan a Isolda – povídka

Posted on

Tristan a Isolda Václav V. Michalskij   Na ulici kvete akát, ale tady, na poště, to silně voní horkým pečetním voskem, daleko méně pak tiskařskou barvou a vůně papíru je někde v pozadí. Stojím u okénka „Letecké a doporučené zásilky“. Přede mnou je patnáctileté snědé děvče s celou hromadou balíků – kurýr nějaké instituce. Korespondenci […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav Michalskij – Vítr – povídka

Posted on
https://pixabay.com/cs/pravoslavný-kříž-hřbitov-ruský-kříž-512482/

Vítr Václav Michalskij   Vítr nese po ulici žlutý písek a odpadky. Prachové smrště se vzněcují a vzlétávají k zpola zamračenému nebi. Řinčí a jako plachty se namáhají skleněné stěny nové autobusové stanice. „Připadá mi, že mohu každou minutu umřít štěstím!“ říká Nina. Je jí sedmnáct. Vetchý vlněný šátek dělá její tvář mnohem mladší. Trošku […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav Michalskij – Na ulici – povídka

Posted on

NA ULICI Václav Michalskij A když teď jdu – nahrbený, se sešlou tváří a pozůstatky vlasů pod čepicí, potkávám ji – naštvanou, uštvanou, se špatně napudrovaným nosem. V jedné ruce má růžovou síťovku plnou brambor, v druhé táhne kroutícího se kluka, kterého má s nemilovaným mužem. Děláme, že se neznáme. 1973 Originální název: На улице […]

Michalskij Václav Václavovič

Václav V. Michalskij – Osamělý je všude na poušti – XXI. kapitola – ukázka z románu

Posted on

Václav V. Michalskij Osamělý je všude na poušti (Jaro v Kartágu) ČÁST ČTVRTÁ „Jsem člověk, nadán jako Bůh, poznat smutek všech států a všech dob!“ I. A. Bunin XXI. Jakmile Marija překonala duševní zmatek, způsobený setkáním se synem inženýra mechanika, rozhodla se, že plout tento týden do Marseille nemá smysl. Mechanik se dva dny nadře […]