HistorieMichalskij Václav VáclavovičNeznámá historiePo stopách románu Jaro v Kartágu

Dopis Anastasii Alexandrovny Manstein-Širinské Václavu Michalskému

Níže uvedený dopis je datován 11. prosince 2013.

Bizerta, 11. prosince 2003

Velevážený Václave Václavoviči, děkuji Vám za dva první svazky Vaší trilogie „Jaro v Kartágu“ a „Osamělý je všude na poušti“. S velkým zájmem jsem si přečetla román, jehož hlavní hrdinku představuje osoba v podobě Mariji Alexandrovny Mezgovské, které jsem si všichni vážili a milovali.

Ve Vašem dojemném a pravdivém popisu jejího stáří ji živě vidím, jak si povídá sama se sebou – „s Puškinem“, jak odpovídala svému ochránci Alimu.

Nikdy si nestěžovala, nikdy o nic neprosila, jen byla velmi znepokojená, když jsme již neměli kněze, aby ji nepochovali bez obřadu. I zde jsem byla svědkem zvláštních sbližování, o kterých mluvil Puškin, a které se, mimo čas a prostor, projevují u lidí, kteří vášnivě a houževnatě směřují za svým cílem. Třetí den po smrti Mariji Alexandrovny, zcela neočekávaně, při své cestě do Evropy, nás navštívil archijerej Lavr z USA, s otcem Nikolajem z Belgie a jeho mladým novicem.

Marija Alexandrovna měla naprosto výjimečný obřad.

Čtenářky z Bizerty čekají na třetí svazek. Děkuji za milé a živé obrazy. Děkuji za elegantní vydání.

Upřímně Vaše A. Širinskaja

***

Anastasia – anděl ruské eskadry

pozn. jednou to otitulkuji (v. Hrbek)

Ruská volba. Zánik ruské eskadry – část I.

Ruská volba. Zánik ruské eskadry – část II.

Share with: