Book trailerHistorieJaro v KartáguMichalskij Václav VáclavovičOsamělý je všude na pouštiPo stopách románu Jaro v KartáguRuskoZajímavosti

Město lodí a nevěst – poutavě o historii Nikolajeva – po stopách románu Jaro v Kartágu

Dnes se v našem blogu “Po stopách hrdinů románu Václava Michalského – Jaro v Kartágu” zastavíme v Nikolajevu, který dnes leží na území Ukrajiny.

Článek v druhé části jsem převzal z ukrajinské mutace serveru igotoworld.com. Odkaz na zdroj naleznete na konci .

Nikolajev byl rodným městem hlavních hrdinek – Mariji a Alexandry. Otec – admirál – zde měl na starosti stavbu lodí. Jejich máma, hraběnka Anna Karpovna Merzlovskaja, roz. Lange, se starala o výchovu dětí a jejich dům.

S Nikolajevem mají spojenou spoustu vzpomínek, které se prolínají všemi šesti částmi románu.

Dvě krátké ukázky z románu

Můj otec Alexandr Ivanovič, viceadmirál, kterého soudruzi zabili v roce 1919, byl starostou města Nikolajeva. A moje máma, Anna Karpovna, byla ještě více námořníkem, tím nejnámořníkovatějším v naší rodině. Její dědeček, Michail Ivanovič, byl kontradmirál. Můj starší bratr, Jevgenij Alexandrovič, psal historii Černomořské flotily. Zahynul v první světové. V roce 1914, 5. listopadu podle starého kalendáře, byla bitva, ve které padl. Zvládl toho napsat mnoho, dva tisíce stran. Já jsem vždy tento rukopis vozila s sebou do všech států, ale před dvěma lety si ho ode mne vzal jeden ruský pán, aby si ho přepsal. Již ho nevrátil.‘


Dav by Mášu pravděpodobně ušlapal nebo vyhodil zpátky vstříc zkáze, do města, ale stal se zázrak. Doslova několik metrů od Máši rozřízl dav oddíl námořníků a ona mezi nimi spatřila svého známého admirála z mládí, námořníci mu ve skutečnosti razili cestu k vodě.

„Strýčku Pašo!“ vykřikla ze všech sil. „Strýčku Pašo!“

Uslyšel to, ohlédl se za hlasem, ale nemohl ji poznat. Rozhlédl se, nenašel ji a udělal pohyb, že bude pokračovat v cestě. A tehdy vykřikla to, co vykřikla:

„To jsem já, tatínkova dceruška!“

Jeho tvář se rozzářila bezděčným úsměvem, uviděl ji, poznal a vydal námořníkům rozkaz. Ti ji vyrvali z davu a semkli své řady.

Tatínkova dceruška jí říkal vždycky strýček Paša, když byl u nich na návštěvě v Nikolajevu. Podle něj byla Máša celý táta. A proto jakmile ji potkal, vždycky na ni dělal „kozu“:

‚Á, tatínkova dceruška! Teď tě polechtám! Á, tatínkova dceruška!‘ A s vřískotem a smíchem se honili po domě a po zahradě. Měli u domu hezkou stinnou a starou zahradu.

Tak byla zachráněna.

Admirál strýček Pavel byl, pokud nebudeme počítat hlavního velitele generála Wrangela, druhým mužem v armádě, která odplouvala ze Sevastopolu. Byl takzvaným mladším vlajkovým důstojníkem.


Město lodí a nevěst – poutavě o historii Nikolajeva.

Ve stepích na jihu Ukrajiny, kde se stékají řeky Ingul a Jižní Bug, se rozprostírá město Nikolajev. Přes Ingul stojí most a z nábřeží můžete obdivovat krásné panorama a výhled na přístav. Sem připlouvají námořní lodě, jelikož Nikolajev odedávna sloužil jako cesta k Černému moři, a to upevnilo slávu města lodí, námořníků a nevěst. Nejzajímavější fakta a legendy z historie města Nikolajev pro vás vybral portál IGotoWorld.com.

Od starověkých osad až po nové město lodí

První osídlení zde existovala již v neolitu, o čemž svědčí archeologické artefakty. Poté přišla doba Skytů, starověkých řeckých osadníků, Slovanů, ordynců, svobodných záporožských Kozáků, kteří strážili zdejší stepní prostory.

Nikolajev se začal rozvíjet zejména v 18. století, kdy se zde po vítězství nad Turky a osvobození Severního Pričernomorja začaly stavět první loděnice pro flotilu carevny Kateřiny II. Ruská říše se snažila posílit své jižní hranice a dostat se k Černému moři.

A právě carevnin favorit kníže Grigorij Poťomkin vydal nařízení, kterým přikázal postavit v ústí řeky Ingul nové loděnice. V té době zde byla opuštěná oblast, a kdo by si pomyslel, že zde tak rychle vyroste nové nádherné město?

V Nikolajevu je památník knížete Poťomkina v blízkosti budovy, která se nazývá admiralita. Ačkoli ve skutečnosti je to jedna z budov továrny na stavbu lodí, která byl postavena až v sovětských dobách. Nicméně stará admiralita se nedochovala. Níže se dozvíte další zajímavá fakta o Nikolajevu.

Michail Falejev – první občan Nikolajeva

Stavbu prvních doků (konkrétně finanční část) řídil v roce 1788 Poťomkinův nejbližší zástupce – průmyslník a obchodník Michail Falejev. Zajímavé je, že stavěl na vlastní náklady válečné lodě a pak je prodával státu. Lze ho považovat za prvního investora do stavby loďstva domácí flotily. Stal se prvním občanem Nikolajeva – nového města, jeho životního díla. Tak začala historie stavby lodí v Nikolajevu.

Byl to skvělý člověk, rozhodný a posedlý. Knížeti Poťomkinovi se povedlo zapojit svého spolubojovníka, jelikož nebylo možné pročistit v Dněpru peřeje, aby se lodě s nákladem dostaly do Chersonu. A tak Falejev začal stavět lodní kanály a následně založil službu lodivodů. Tak se stal Dněpr od Kyjeva do Chersonu splavný!

Za zvláštní zásluhy byl důvtipný a odhodlaný obchodník povýšen do šlechtického stavu a také získal vojenskou hodnost, dotáhl to na plukovníka, a získal řadu ocenění. Pod jeho vedením byly postaveny v Chersonu záporožské veslice , takzvaní “racci“, které se staly základem Dněperské flotily. Následně se Falejev stal čestným občanem jak Nikolajeva, tak Chersonu.

Ve městě svého prvního občana ctí – jedna z ulic v centru města se nazývá Falejevskaja. Podle sochařova návrhu mu postavili pomník: Michail Falejev energicky kráčí po Flotském bulváru – pravděpodobně vstříc svým velkým činům.

Pro město se mu podařilo udělat opravdu hodně. Pod jeho vedením byla postavena Admirálská katedrála, která se, bohužel, nedochovala. Byla vyhozena do povětří dynamitem za sovětské vlády v roce 1937, protože se nedaleko nacházely státní instituce a katedrála komunistům ” překážela”. Též probíhala příprava na výstavbu Spaso-Nikolajevského mužského monystýru, stavěly se továrny, kasárna a kadetský sbor. Za Falejeva nezapomínali ani na krásu – město zazelenili, osázeli zahrady a vinice. Je těžké si to představit, ale za pouhé čtyři roky se Falejevovi podařilo udělat tolik velkých věcí! Zemřel v roce 1792 a jeho popel spočívá ve městě, které postavil. Je zajímavé, že Falejev dal svobodu nevolníkům, kteří mu sloužili a daroval městu značné finanční prostředky.

Historie názvu města Nikolajeva

Jméno město dostalo rok po založení loděnic. Právě na Den svatého Mikuláše (Nikolaje) ruská armáda pod vedením velkého vojevůdce Alexandra Suvorova vzala útokem město Očakov. Mimochodem, velkou roli v této bitvě sehrálo právě Dněprovské loďstvo, které bylo postaveno, jak již bylo řečeno, pod Falejevovým vedením.

Na počest tohoto vítězství a svatého, který je považován za patrona námořníků a cestovatelů, podepsal kníže Poťomkin příkaz, kterým dal městu název Nikolajev. Své rozhodnutí sdělil Falejevovi dopisem.

První loď, kterou v Nikolajevu postavili, pojmenovali po patronovi města. Byla to 46dělová fregata “Svatý Nikolaj”.(Svatý Mikuláš – pozn. přek.) Byla spuštěna na vodu roku 1790. Sloužila celkem 11 let a byla prodán do Neapole za 11,5 tisíce dukátů. Na Flotském bulváru můžete vidět obraz fregaty a přečíst si její příběh.

V době nezávislé Ukrajiny byl na útulném Kaštanovém náměstí postaven památník svatého Mikuláše, na jehož počest je město pojmenováno.

Od doby výstavby prvních loděnic až do současnosti je život Nikolajeva úzce spojen se stavbou lodí a flotilou. Téměř sto let zde sídlil štáb Černomořské flotily.

Během Krymské války (1853-1856) se Nikolajev stal pro flotilu hlavním týlovým zázemím. Město znalo velké flotily od Poťomkinových dob a jeho obyvatelé hrdě střeží svou historii. Velká námořní, Malá mořská, Admirálská ulice, Flotský bulvár, to zdaleka není úplný seznam ulic, jejichž jména jsou spojena s loděmi a mořem. Nikolajev má ulici a prospekt, které jsou pojmenovány podle velkého námořního velitele, lodního konstruktéra a vědce, admirála Stěpana Makarova – městského rodáka. Makarov je známý tím, že navrhl první ledoborec a vydal se na první námořní expedici do Arktidy. Na Flotském bulváru mu postavili památník.

Nedaleko se nachází šachový klub s rotundou – zde si můžete uspořádat focení.

Ve městě je mnoho starobylých domů – architektonických památek, které slouží jako dekorace a připomínají éru slavných stavitelů lodí a admirálů. Zachoval se Makarovovův dům. Jednou z nejkrásnějších budov je dům viceadmirála Popandopula. Nebuďte překvapeni, není to stejnojmenná postava sovětské komedie “Svatba v Malinovce“, ale skutečný statečný důstojník, který se na cestu stát se námořníkem vydal ve čtrnácti letech.

V sovětských dobách, kdy byl populární monumentalismus, město postavilo obrovský památník lodím a námořníkům, nebo jednoduše “kouli“, jak jej nazývají místní obyvatelé. Okolo zeměkoule stojí působivé třímetrové figury stavitelů lodí všech epoch.

“Město nevěst” a jiné legendy

Nikolajev se nazývá také městem nevěst. Odkud se to vzalo? Také z doby Poťomkina-Tauridského. Celkově vzato, Nikolajev mohl být stejně tak nazýván “městem ženichů“, vždyť ho stavěli loďaři, které sváželi zpoza “devatera řek a devatera hor” do pusté krajiny. Nedostatek něžného pohlaví prožívali velmi silně, a tak se mnozí, dokonce i nevolníci, snažili utéct.

Tehdy kníže našel východisko. Ze všech okolních vesnic začali na stavbu města svážet ty nejkrásnější dívky. Legenda říká, že seznámení se odehrávala následovně – muže a slečny postavili proti sobě na Admirálském náměstí. Byly vytvořeny páry, a tak se ihned pořádaly masové svatby. Mladí se šli nechat oddat do kostela.

V blízkosti místního úřadu je památník nevěsty.

Pravda je, že to není dívka z Poťomkinových časů, ale spíše náš současník ve zkrácených šatech a sandálech. Je tak nějak smutná se svou květinou! V Nikolajevu vtipkují na účet dvoumetrové sochy, že je to “památník opuštěné nevěsty“. Nicméně, zrodila se legenda, že pokud zamilovaní třou dívčin závoj, pak se nikdy nerozejdou.

Nikolajev je opředen i dalšími legendami, které vám s chutí řeknou průvodci, dokonce o nich vyšla kniha.

Je to ta jak stín nějakého neklidného admirála, který se opakovaně objevuje na Admirálské ulici, tak zlatý carevnin kočár, údajně spočívající na dně řeky Ingul, případně neobjevená tajemství katakomb pod městem. Ano, samozřejmě, a to nejen pod Oděsou, ale také pod Nikolajevem existují tajemné podzemní chodby, které vykopali ve své době lidé, kteří těžili měkký vápenec. Hovoří se o skrytých pokladech a zaživa pohřbených hledačích bohatství, kteří nedbali na nebezpečí a sestoupili do katakomb. Exkurze do katakomb jako v Oděse v Nikolajevu nejsou. Jsou zavřené a vchody zavalené.

Legendární čin

A nyní ještě k reálné stránce historie, která se stala legendou. Jedná se o osvobozenecké bitvy za město obsazené německou armádou během Druhé světové války. Brzy ráno, 12 března 1944, se vojáci námořní pěchoty pod velením starší poručíka Olšanského vysadili v přístavu, zabrali ho a bránili přístavní sýpky. Bojovníci odrazili osmnáct nepřátelských útoků a drželi se dva dny, dokud armáda osvoboditelů nevstoupila do Nikolajeva. Ale naživu zůstalo z šedesáti osmi výsadkářů jen dvanáct.

Na počest hrdinského činu výsadkářů byl v Nikolajevu založen park a postaven památník.

Od fregaty po plovoucí hotel

V Nikolajevu se nachází Muzeum stavby lodí a flotily, které je jediné na Ukrajině. Navštivte ho, nebudete litovat.

Najít muzeum je snadné. Na Admirálské ulici jsou z dálky vidět mohutné busty velkých námořníků – Drsné a odhodlané mužské tváře… tito lidé tvořili historii města a stali se jeho součástí.

Při příchodu do muzea můžete vidět výstavu námořních zbraní: torpédová miny, lodní děla a kotvy. Tyto exponáty přitahují návštěvníky.

Samotná budova muzea byla postavena v 18 století. Toto je bývalá kancelář Černomořské flotily, kde bydlela i velitelská posádka.

V muzeu vám připraví exkurzi do historie flotily a budou vyprávět o slávě města lodí. Máme být na co hrdí. V historii bylo postaveno více než dva tisíce plavidel, a to jak pro vojenské, tak pro mírové účely. Uvidíte modely fregat, obrněných křižníků, minonosek, ponorek, osobních a rybářských lodí postavených v Nikolajevu.

Dioráma zobrazuje události od založení města, stavby první loděnice.

V loděnicích, založených Poťomkinem a Falejevem, byla postaveno spousta nádherných lodí. Například 84 kanónová řadová plachetnice “Imperátorka Maria” – vlajková loď admirála Pavla Nachimova, hrdiny Rusko-turecké války.

Takovouto uniformu nosili námořníci Carské flotily.

První civilní loď „Oděsa”, postavená v Nikolajevské admiralitě, byla spuštěna na vodu v roce 1827.

Neobvyklý okrouhlá loď je obrněný křižník pobřežní stráže “Novgorod” (1873). Tento typ plavidla dostal název Popovka podle jména tvůrce, vice admirála Andreje Popova, který projekt navrhl.

Carské loděnice dále položily základ Černomořským loděnicím (ЧСЗ), které byla v sovětských dobách nejsilnějším podnikem na stavbu lodí. Byla zde postaveno spousta vojenských lodí – křižníky, torpédoborce a ponorky. Po Druhé světové válce zde také stavěli ledoborce, velrybářské lodě, traulery, depotní a vědecko-výzkumná plavidla. Velký počet modelů těchto lodí je vystaven v muzejní expozici.

Můžete zde také vidět jak lodní bojovou výzbroj, tak zařízení sloužící v námořních záležitostech, i první komunikační prostředky – strojový telegraf, snímač klávesnice Morseovy abecedy.

Civilní lodě postavené v Nikolajevských docích, stejně jako vojenští „druhové“, ohromí svou velikostí a silou. V muzeu uvidíte jak ropné tankery, tak loď poháněnou plynovou turbínu, i loď pro seismický výzkum (na obrázku níže) s heliportem.

Nikolajevští stavitelé lodí úspěšně plnili zahraniční objednávky.

Například v továrně se jménem „61 komunardů“ byl na objednávku dánské společnosti v roce 1991 postaven plovoucí hotel „FLOTEL DENMARK“.

Mimochodem, továrna jménem „61 komunardů“, stejně jako ЧСЗ, má svou historii od doby carských továren na stavbu lodí.

Bohužel, v naší době stavba lodí upadla. ЧСЗ byly přivedeny k bankrotu, i když na jeho území působí menší loďařský podnik. Ale objednávky, s výjimkou oprav, prakticky nejsou. Poměrně nedávno starosta Nikolajeva, řekl, že budova stavbu továrny „61 komunardů“ je třeba strhnout a postavit na jeho místě zábavní centrum – informují nikolajevské publikace.

Nicméně i dnes existují v Nikolajevu malé firmy, které jsou schopny postavit na zakázku krásnou jachtu nebo lehký člun.

O nich se v Muzeu stavby lodí dozvíte také. A když se podíváme na nové modely, stále se chce věřit, že sláva úctyhodných lodí se do Nikolajeva vrátí.

Pro informaci

Muzeum stavby lodí a flotily je otevřeno od 9:30 do 17:00, kromě pondělí. Cena vstupenek pro dospělé je 18 UAH.

Zajímavá fakta o Nikolajevu

Prvních 45 let existence Nikolajeva jeho ulice neměly jména a dostaly je až v roce 1835.

Po dobu 18 let velel Nikolajevu a Černomořské flotile objevitel Antarktidy admirál Michail Lazarev.

Nejvyšším bodem města je Nikolajevská astronomická observatoř, která se nachází ve výšce 52 m. n. m. Na Ukrajině nemá konkurenci a je národním dědictvím.

Absolutně všechny letadlové lodě SSSR byly postaveny v Nikolajevu.

Nikolajevská jachta „Ikarus” (model na fotografii) bylo první plavidlo v SSSR, jehož posádka úspěšně uskutečnila plavbu kolem světa obeplutím mysu Horn.

Doufáme, že po naší recenzi budete určitě chtít navštívit Nikolajev, nechat okolo sebe projít jeho historii, strávit čas u pomníku Svatého Mikuláše a požádat ho o podporu na všech vašich cestách. Vybrat si v Nikolajevu hotel vám pomůže katalog na našich stránkách – je zde více než 60 možností.

V článku jsou použity fotografie autorky, Taťjany Doněnko.

Zdroj: ua.igotoworld.com

Překlad: Václav Hrbek, 2019


Líbil se Vám článek? Pokud ano, přihlaste se zde k odběru!


Přečtěte si Jaro v Kartágu

E-book ke stažení zdarmaklikněte na tento odkaz – dále “Koupit” – do “Slevový kupón” uveďte: JVK a klikněte na “Použít”…

Tištěnou knížku získáte ZDE