HistorieJaro v KartáguNeznámá historiePo stopách románu Jaro v KartáguZajímavosti

Neznámá historie – 2. Sevastopol…

Předchozí část: Neznámá historie – 1. Bizerta. První setkání…

“Pro mnoho lidí, kteří přistáli v Bizertě, byl Sevastopol rodným městem. Mohli o něm mluvit hodiny, se zájmem si vyměňovali vzpomínky. Se smutkem jsme popisovali široké, stromy osázené bulváry, elegantní nábřeží a úžasný výhled na Jižní záliv

Ke stesku po rodné hroudě se přidávala hořká lítost po navždy minulých časech, bezstarostných a veselých letech ztraceného mládí. Mírné mořské klima Krymu lákalo lidi do ulic a na dlouhé procházky.

***

Chodili jsme poslouchat hudbu na Přímořský bulvár.

Vstup na Přímořský bulvár

Roh Přímořského bulváru

Tam pod širým nebem hrály orchestry.

Pódium

Milovníci mořského království se shromažďovali u akvária.

***

Mladé parádnice přitahovalNachimovský prospekt,

na němž se nacházely luxusními obchody a elegantními výlohy.

***

Historický bulvár v oblasti Čtvrtého bastionu,

Památník bojovníkům čtvrtého bastionu

který se proslavil v Krymském tažení, byl oblíbeným místem na procházky.

***

Nejveselejší bulvár byl Mičmanský,

jenž se celý v zeleni zvedal do kopce, přímo k tenisovým kurtům.

Byl to bulvár mládeže, místo prvních setkání, něžných shledání a prvních lásek.

***

Hraběcí přístaviště s antickou kolonádou a obrovskými lvy vedlo na široké náměstí,

v jehož centru dosud stále stojí Nachimovův památník;

Na pozadí se nachází budova Námořního (důstojnického) shromáždění .

Námořní shromáždění uvnitř

Vpravo byl velmi komfortní hotel „Kist“, vlevo – Námořní(důstojnické) shromáždění.

Sevatsopol – Nachimovův památník, hotel Kist a Hraběcí přístaviště

Hotel Kist

V Sevastopolu se žilo pohodlně nejen lidem, nezapomínalo se ani na zvířata.

Generál Kuhlström, guvernér Sevastopolu, se postaral o to, aby se kočky a psi mohli napít v parcích. (O půl století později jeho dcera, Jevgenije Sergejevna Ilovajskaja, objížděla na kole ulice Bizerty při hledání nemocných a opuštěných zvířat, aby jim poskytla přístřeší, nakrmila a vyléčila.) Téměř do 90 let ona sama zosobňovala celou Společnost ochrany zvířat.

To vše jsem se zjistila, samozřejmě, mnohem později, již v Africe, ze vzpomínek Sevastopolců.

Jediná věc, kterou si osobně velmi dobře pamatuji, je silný dojem, který na mě udělalo Sevastopolské panorama.

Když jsem se potom snažila vysvětlit, co mě tak zasáhlo, nemohla jsem ani říct, kde jsme byli: ani kde se nacházelo muzeum, divadlo nebo bitevní pole. S mámou jsme stály uprostřed bitvy a všechno kolem nás žilo. Lidé stavěli opevnění, odnášeli raněné, hřáli se u ohňů za slabého blikání rozpálených uhlíků, a nebylo možné rozpoznat, kde je malba, kde socha, a kde jen předměty v tomto, zdálo se, že obrovském poli…“

Zdroj:

Překlad: Václav Hrbek, 2019

Následující díl: Neznámá historie – 3. Ruběžnoje – rodinná kronika


Přečtěte si Jaro v Kartágu

E-book ke stažení zdarmaklikněte na tento odkaz – dále “Koupit” – do “Slevový kupón” uveďte: JVK a klikněte na “Použít”…

Tištěnou knížku získáte ZDE