HistorieJaro v KartáguNeznámá historiePo stopách románu Jaro v KartáguZajímavosti

Neznámá historie – 8. Konstantinopol – Bizerta… – I. část

Předchozí kapitola – Neznámá historie – 7. Lémnos…

Na začátku této kapitoly je nutné shrnout ztráty eskadry při první přeplavbě

Podle „Bizertského námořního sborníku“: „Při evakuaci z Krymu do Konstantinopole v noci na 7. listopadu 1920 byla v bouři zničena minonoska eskadry „Živoj“. Na jeho palubě bylo 7 členů posádky (poslaných ho řídit, jelikož byl tažen „Chersonem) a 250 pasažérů.

Do Konstantinopole se nedostaly také kutry, které vypluly z Kerče společně s „Živým“: „Pantikapeja“, „Nogajsk“, „Očakovskij kanál“, minolovka „Albatros

a plovoucí maják „Tuzlinskij“, které byly ztraceny na moři. Kromě toho, kanónová loď, která plula z Fedosije ve vleku

za parníkem „Vladimir“, byla z nemožnosti ji táhnout, zatopena. Ze všech lodí, které zůstaly na moři, byly posádky a cestující předem přeřazeni na jinou loď. Vlečná loď „Jazon“ s patnácti členy posádky, která vyplula z Jevpatorije ve vleku jedné z výsadkových lodí, v noci odsekla konec a odplula do Sevastopolu.

Dále Širinskaja-Manstein o přechodu z Konstantinopole uvádí:

V roce 1920 byla situace stále složitá, ale, jelikož nebylo jiné východisko, Rada ministrů Francie souhlasila 1. prosince s nasměrováním Černomořské flotily do Bizerty. Přeplavba přes Středozemním moře z Konstantinopole do Bizerty se pro nás stala neočekávanou a příjemnou změnou situace. „Velkokníže Konstantin“, patřící společnosti ROPiT/РОПиТ, malý, ale velmi komfortní osobní parník, který vyplul na moře jako jeden z prvních , vzal na palubu rodiny námořníků a personálem námořního úřadu.

„Velkokníže Konstantin.“

Plavili jsme se do země starověkého Kartága. Občas zaplouval „Konstantin“ do přístavu. Parník okamžitě obklopila spousta loděk. Byly na nich hory halvy, pomerančů, suchých fíků, lokumy, velmi bílé – a spousta všeho možného! Bylo těžké odolat! Některé dámy, které měly ještě šperky, spustily na laně prsten nebo náramek, aby si vytáhly… kilo pomerančů. Bylo mimořádně dobré počasí! Ale v prosinci to nemohlo trvat dlouho.

Skupina důstojníků a posádka parníku

Když jsme vpluli do Navarinské zátoky, začal být vítr svěží. Tuto zastávku si nepamatuji, ale vědět, že jsem tam byla, je mi velmi drahé. Zde, téměř před sto lety,  došlo k slavné bitvě u Navarina proti turecké flotile. Když jsme opustili Navarin, počasí se začalo zhoršovat. S malým osobním parníkem to začalo silně houpat. Špatné počasí hned nepřestalo, ale zdá se, že zbytek cesty pro nás proběhl klidně.

To nebylo možné říci o přeplavbě jiných lodí. Stará bitevní loď „Georgij Pobedonosec“ se jen zázrakem nerozbil o útesy na Sicílii.

Georgij Pobedonosec

Malé minonosky „Žarkij“ a „Zvonkij“ se téměř potopily a, protože stroje odmítaly sloužit, snažiliy se plout na plachty.

Žarkij

Francouzská loď „Bar le Duc“, která eskortovala druhý oddíl ruských lodí, se potopila v noci z 15. na 16. prosinec 1920 u mysu Doro.

Loď stejného typu „Bar le Duc” – “Arras”

Všichni věděli, jakému nebezpečí čelí Černomořská flotila, která byla po připlutí do Konstantinopole přejmenována na Ruskou eskadru pod velením viceadmirála Kedrova.

Přeplavba se uskutečňovala v nejnepříznivějším období roku, a bylo nutné očekávat nevyhnutelné bouře. Ale vzhledem k převládajícím okolnostem nebylo na výběr. Pro Ruskou eskadru – něco málo přes 30 lodí – mohla Konstantinopol posloužit pouze jako dočasné kotviště.

Jakmile byla Bizerta definována francouzskou vládou jako konečná základna, bylo nutné vyplout na moře. Eskadra, která již nepatřila žádnému státu a nacházela se pod ochranou Francie, musela plout pod konvojem francouzských lodí. Ondřejské vlajky vlály na zádích, ale na stěžních se rychle zvedaly vlajky francouzské.

Zásoby uhlí byly velmi omezené, stejně tak byl zakázán vstup do zahraničních přístavů, bylo nutné vypracovat přesný kalendář schůzek – míst a množství – pro zásobování palivem. Všechny tyto složité úkoly byly rozpracovány společným Francouzsko-ruským velením, které stanovilo přesný plán trasy, která musela být dodržena, bez ohledu na jakékoliv okolnosti.

Další díl: Neznámá historie – 8.2. Konstantinopol – Bizerta … (2. díl)

Zdroj:

Překlad: Václav Hrbek, 2019

***

Přečtěte si Jaro v Kartágu

E-book ke stažení zdarmaklikněte na tento odkaz – dále “Koupit” – do “Slevový kupón” uveďte: JVK a klikněte na “Použít”…

Tištěnou knížku získáte ZDE