Michalskij Václav VáclavovičPovídky

V. Michalskij – Stařena – povídka

Stařena

Václav Michalskij

V létě bývala tahle vesnička u Moskvy plná zahálčivých lidí, ale v zimě v ní žila jen jedna osamělá stařena.

V létě seděla na plácku u studny a každému člověku mohla zasvěceně objasnit, kudy jít tam, či onam. Kde najít to, či ono. Co bude lepší, zda toto, nebo tamto. A kde bude lépe, tady, či onde. V létě šel život sám od sebe, nepotřeboval její, stařenčinu, podporu. Ale v zimě bylo ve vsi tak prázdno, že tam nelétali ani ptáci. Ukázalo se, že za celý život tu v zimě odpovídala jen jedna stařena. Každý boží den, od slunka do slunka, vyšlapávala ve sněhu cestičky od studny k cizím, důkladně zamčeným, domům. A když je od studny vyšlapala, někdy domy spojovala cestičkami mezi sebou, jakoby domácí chodili jeden k druhému na návštěvu. Domů bylo šestnáct, ale stařena sotva šoupala svýma oteklýma nohama, těžce, s chrapotem dýchala, zároveň si utírala pot, který se jí stále blýskal v jejích vousech nad vrchním rtem.

Stařena byla vodnatá a silná, ale žila dlouho. A když umřela, té samé noci byly všechny cestičky zasypány sněhem.

Ráno shlédl Bůh z nebe, uviděl, že tam nejsou cestičky, a na tuhle vesnici zapomněl…

1975

Překlad © Václav Hrbek a Roman Gončarov, 2016

Originál: Вацлав Михальский – Не судьба

 

***

Přečtěte si Jaro v Kartágu

E-book ke stažení zdarmaklikněte na tento odkaz – dále “Koupit” – do “Slevový kupón” uveďte: JVK a klikněte na “Použít”…

Tištěnou knížku získáte ZDE