V říjnu poprvé nasněžilo, už je duben, ale zima očividně nechce odejít.
Auto letí v proudu po Dmitrovské silnici. Mokrý sníh se lepí na čelní sklo, stěrače sotva stíhají odkrývat výhled. Vpředu a po stranách se rojí ohýnky mnohopatrových domů. Jako tajemné mrtvé světlo se míhá reklama nějakého kina. Postarší řidič v brýlích, okolo jehož tenkého krku je obmotána vlněná, kostkovaná šála, jejíž konce visí na klopách obnošeného saka, kouří Belamorky a hluše kašle.
„Už aby byla zima pryč,“ říká podrážděně černovlasý pasažér v drahém šedém kabátě, úplně mladý chlap, plný nevyčerpaných sil a nadějí.
„Pořád někam spěcháme. Aby už byla zima, léto, výplata, dovolená… A takhle spěcháme celý život!“ blýsknuv zpod brýlí unavenýma chytrýma očima, odpovídal taxikář a pootevíraje okno, vyhodil papirosku.
Daleko vpředu, na křižovatce, je slyšet ostrý hvizd a tupý úder.
„Vypadá to, že dojel…“
1975
***
Přeložil: Václav Hrbek, 2016
Přeloženo se souhlasem autora
Povídka z knihy Václava V. Michalského – Není ti souzeno (Михальский В.В. “Не судьба”. Рассказы), vydané nakladatelstvím Soglasie roku 2017.
Přečtěte si Jaro v Kartágu
E-book ke stažení zdarma – klikněte na tento odkaz – dále “Koupit” – do “Slevový kupón” uveďte: JVK a klikněte na “Použít”…
Tištěnou knížku získáte ZDE